ÚVODNÍ SLOVA K VÝSTAVÁM - VERNISÁŽE A ZAHAJOVÁNÍ VÝSTAV
Úvodní slovo dr.Oldřicha Páleníčka na vernisáží výstavy obrazů
Ašota Arakeljana v Galerii RUBIKON v Olomouci, dne 23.3.2009
Srdečně Vás zdravím na výstavě obrazů Ašota Arakeljana a dovolte mně, abych Vás jen v krátkosti seznámil o jeho umělecké tvorbě a jeho bytí v členské základně Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, jehož organizačním centrem je město Uherský Brod, brána do Bílých Karpat a prvním a posledním větším městem před slovenskými hranicemi. Jen několik málo kilometrů od nich, v Horním Němčí, má
Zde se rodí jeho obrazy, jeho tvorba a nutno říci, že svou výtvarnou technikou je nejen velmi působivá, ale i náročná. Umělec myslí a pracuje až expresionisticky, rychle pracuje špachtlí a štětce používá spíše jako prostředek ke korekturám. K hlavním motivačním předmětům Ašota Arakeljana patří květinová a přírodní témata. Vesměs jde o klasickou práci s barvami olejovými, takže o nějaké současné dobové akrylové a rychleschnoucí efekty, které vedou k početnému množství vytvořených obrazů za účelem rychlého prodeje a zisku – nejde ani ve snu.
Členem Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí je
Milý Ašote, i pro nás je čest, že sis ke své autorské výstavě vybral město Olomouc a k tomu Ti upřímně blahopřejeme.
PaedDr..Oldřich Páleníček
DNE 9. PROSINCE 2011 V KD HORNÍM NĚMČÍ ) místo jeho bydliště)
Vystudoval na fakultě historie pedagogického institutu v Jerevanu dějiny a historii národů,Po ukončeném studiu působil na fakultě jako vedoucí kabinetu a učitel historie Arménie.Zaujmul zde postavení čestného člena Katedry historie Arménie tohoto uznávaného Jerevanského pedagogického institutu. Ašot Aralekjan je autorem mnoha publikovaných studií z dějin a historie svého národa a zabývá se rovněž přednáškovou činností. Na témže institutu vystudoval moderní malbu .V současné době již několik let žije se svou rodinou zde – v Horním Němčí. Zde má také svůj atelier , v němž tvoří své květinové imaginace, vytvářející jakousi kontunitu mezi dekorativním východoevroasijským a západoevropským uměním. Z obrazů Ašota Araklejana na nás dýchá upřímný obdiv k přírodě, ke krásám květin a k životu vůbec. Je to umění, které vyvěrá z čistého srdce a zanechává v naší mysli klid, mír a duševní vyrovnanost. Ašotovy obrazy naplňují naše byty krásou a vytříbeným vkusem, jsou to obrazy střízlivého dekorativního modernizmu, a dokonalé barevné a stylizované kompozice.
"Jedinečnost prací Arakeljana je v tom, že vytvořil svůj vlastní a neobyčejný styl v malířském umění. Jeho obrazy se svou unikátní technikou barvami liší od druhých malířů. Možno říci, že vytvořil své já a to se nepodaří každému. Jeho práce mnohdy udivuje i přísné kritiky umění."
V dnešní době plné nejistot i nestabilních měn, kdy je velmi těžké vybrat si rozumnou investici je právě umění jedním z nejlepších způsobů jak investovat a zhodnotit finanční prostředky do svého bytu, do svého domova. A tady se domnívám, že obrazy Ašota Arakeljana jsou právě v našem prostředí tím nejkrásnějším vkladem, který nás potěší a bude i naše další generace provázet po celý život. Arménský národ je národ křesťanský, svými zvyky se tedy ani příliš neodlišuje od zvyků našich. Máme mnoho společného a svátky Vánoční slaví se v Arménii stejně tak jako u nás. I v Jerevanu se u této příležitosti setkávají rodiny a přátelé. I zde se zdobí vánoční stromky a rozdávají dárky, V České republice je ale největším svátkem čtyřiadvacátý prosinec ale Arméni tento svátek slaví až 6. ledna“ , to je asi jediný, ale malý rozdíl, protože křesťanství arménské je položeno na základech pravoslavné víry. A tyto základy jsou společné nám všem. Ašotovi Arakeljanovi přeji jménem svým, i Vaším – k jeho autorské výstavě vše nejlepší, ať se mu daří společně s jeho rodinou a s Vámi se všemi a ať se máte všichni tady v Horním Němčí – rádi.
Přeji Vám všem krásné Vánoční svátky a krásný zbytek dnešního podvečera.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
16. prosince 2011 v GALERII PANSKÝ DŮM V UHERSKÉM BRODĚ
Vážení přátelé, milí a vzácní hosté, milovníci krásného umění,
vítám Vás v předvečer vánočních svátků, kdy byla pro Vás ve spolupráci s galerií Domu kultury zorganizována (jako dárek pod stromeček), krásná a zajímavá výstava obrazů arménského a dnes i našeho malíře Ašota Arakeljana, a jeho kolegů z Arménie. Arménské výtvarné umění a vůbec arménská kultura – to nejsou pojmy pro východní ani pro západní Evropu neznámé a vyznačují se svým velkým vlivem na evropskou křesťanskou tvorbu. Zejména helénistické a římské, respektive antické umění, tvořilo mezi armenským uměním a západoevropským - jakýsi sjednocující prvek v boji proti islámským vlivům osmanské říše. Tak postupně s odporem proti těmto vlivům vznikla křesťanská jednota v Arménii, která vytvořila vlastní východoevropské umění, které má svou typickou architekturu, malířskou tvorbu, i literaturu a evropskému umění má daleko blíže, než kterékoliv umění východu. Zejména v čase klasicismu, t.j v první polovině 19. stol. , došlo v Arménii k ohromnému rozvoji křesťanské katedrální architektury a později na konci 19. století, došlo k rozmachu a poevropštěnbí realistické malby. Tak byla zapuštěny v Arménii hluboké kořeny eurokřesťanského umění, které se dodnes vyvíjí a občerstvuje naši mysl zajímavými žánry, motivy a inspiracemi, všechny jsou nám ale sympatické a blízké. Arménské malířství dokonce reprezentovalo i umění dřívějšího Sovětského svazu a tím, kdo byl tvůrcem této historické slávy byl mezi jinými i známý malíř Ivan Ajvazovskij. Jemu bych chtěl věnovat několik slov, protože si je stejně tak rovnocenně zaslouží, jako Rembrandt, Tizian, či Leonardo, anebo jiní, dnes již zbytečně a přehnaně preferovaní umělci minulých staletí, neboť jsou a byli umělci byť méně známí, tak stejně kvalitní.
Když jsem nedávno navštívil Miškolc a jiná města v Maďarsku, byl jsem naprosto užaslý a skoro až oslepený nádherou a stejně tak dynamickou krásou barokních architektur a katedrálních oltářních obrazů od maďarských umělců té doby. Položil jsem si otázku – proč o nich nic nevíme? Proč se o nich v dějinách tak málo píše? Proč známe jen Michelangela, Botticeliho, Rafaela, Leonarda a tak dále. Cožpak nejsou i jiní? Stejně tak je to i s Ajavazovským a dalšími arménskými umělci.
Ajvazovského se tato událost hluboce dotkla, což on sám komentoval těmito slovy: „Moje srdce je kvůli tomuto neslýchanému masakru plné smutku nad osudem těchto nešťastných lidí.“ Poté zahodil do moře medaili, kterou mu sultán daroval a namaloval alegorii pláten, na kterých tento masakr zachytil. Z řady tisíce obrazů pocházel i Ajvazovského poslední obraz „Výbuch turecké lodi“, který ale nedokončil. Roku 1900 zemřel. Na jeho náhrobku je citát arménského historika Khorenatsiho: „Ač zrozen smrtelníkem, zanechal nesmrtelné vzpomínky“. Před svou smrtí Ajvazovskij ani zbytek arménského národa zdaleka netušil, že během 1. světové války bude turky vyvražděn další milon arménců.
Vážení přátelé,
než jsem osobně poznal Ašota Arakeljana, ani příliš jsem se o arménské umění nezajímal. Ale až dnes začínám chápat i podstatu Ašotovy tiché a částečně i nesmělé povahy, i jeho lásku ke květinám a k přírodě, k jeho ornamentalismu a ke své vlasti, za kterou by položil i život. Narodil se v arménském Náhorním Karabachu v chudé osadě pod biblickým Araratem. V Arménii prožil čtyřicet let a dodnes se tam vrací, za příbuznými a přáteli. Vystudoval na fakultě historie Pedagogického institutu v Jerevanu dějiny a historii národů a poté působil na fakultě jako vedoucí kabinetu a historik Arménie. Poučen z pohnuté, krásné a tragické historie arménského národa, zaujal postavení čestného člena Katedry historie Arménie Jerevanského pedagogického institutu. Ašot Aralekjan je autorem publikovaných studií z dějin a historie svého národa a zabývá se rovněž přednáškovou činností. Na témže institutu vystudoval moderní malbu. V současné době žije se svou rodinou zde – v Horním Němčí, líbí se mu tady a stejně tak jako Vy všichni, tak i on jako všichni Arménci - miluje dobré vínko a dokonce i pálí slivovici. Zde má také svůj atelier, kde každého návštěvníka pohostí a provede ho svou tvorbou květinových imaginací, vytvářejících jakousi kontunitu, mezi východoevropským a západoevropským uměním. Z obrazů Ašota Araklejana na nás dýchá upřímný obdiv k přírodě, ke krásám květin a k životu vůbec. Je to umění, které vyvěrá z čistého srdce a zanechává v naší mysli klid, mír a duševní vyrovnanost. Ašotovy obrazy naplňují naše byty krásou a vytříbeným vkusem, jsou to obrazy střízlivého dekorativního a ornamentálního modernizmu a dokonalé barevné a stylizované kompozice. Arakeljanovy obrazy vyznačují se osobitým malířským rukopisem díky dokonalé práce se špachtlí. Tady bych chtěl zdůraznit to, že ornamenální dekorativismus mu nelze vyčítat, neboť zřejmě zde hrají i dědičné orientální vlivy. I když se Ašot nevyhýbá štětcové technice – přece jen dává přednost špachtli. Viděl jsem ho při práci a musím říci, že jeho technika práce je výjimečně brilantní, vysoce jemná, je současně bystrá a citlivá při vnímání a posuzovaní výběru vhodných barev. Jako každý malíř – tak i on hledá nové cesty v tématech. K tomu druhému okruhu Ašotových témat patří krajina a zcela nově se přidružují architektonické i figurální motivy.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ÚVODNÍ SLOVO K OTEVŘENÍ VÝSTAVY MILANA BOUDY
V NOVĚ SE OTVÍRAJÍCÍM CAFECLUBU V UHERSKÉM BRODU.
dostalo se nám potěšení přivítat v Uherském Brodě novou kavárničku bohémského ducha. Toto krásné a dlouho očekávané prostředí u dobré kávy – určené pro debatní, relaxační a meditační okruh sporých intelektuálních vrstev našeho města – nám vskutku chybělo a nutno říci, že tuto slavnostní chvíli je třeba také pokřtít a zahájit adekvátním a odpovídajícím kulturním aktem. A tím nemůže být nic jiného, než vernisáž výstavy jednoho právě z mnoha ctitelů této myšlenky a jednoho z umělecké uherskobrodské komunity pana Milana Boudy, uherskobrodského rodáka.
Naposledy jsme Boudovu tvorbu uzřeli na jeho jubilejní výstavě 23. října loňského roku, kde se nám představil společně se svou dcerou Kateřinou – designérkou a tvůrkyní kožené galanterie – specielně v dámské obuvi. Výstava měla graficky zašifrovaný název OBRAZY &‐ BOTY a prezentovala retrospektivní pohled na díla obou vystavujících až do současné doby. Právě na této nedávné výstavě pohovořil dosti podrobně a fundovaně o Boudově tvorbě
Milanův kulturní a společenský život – samozřejmě ve spojení se svou rodinou – je obohacený také cestováním a poznáváním uměleckého světa zemí mimo hranice naší vlasti. Je aktivním členem pražského spolku přátel HOLLARU a SPOLKU SBĚRATELŮ A TVŮRCŮ EX LIBRIS, v jehož rámci letos zahajoval celorepublikovou výstavu EX LIBRIS v Hradci Králové. To samo o sobě je důkazem uznání jeho uměleckých kvalit i mimo okruh našeho regionu. Rediguje také ALMANACH, časopis uměleckého spolku Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí. Současně je i předsedou tohoto sdružení a usiluje společně se svými přáteli o jeho pozitivní vliv na kulturní dění v Uherském Brodě a v jehož rámci kolektivně ale i autorsky vystavuje. Jeho vystavovatelská činnost je velmi bohatá a dovolte mně, abych Vás seznámil jen s krátkým výtahem z jeho vystavovatelské činnosti: Takže jsou to kolektivní pravidelně se opakující roční výstavy moravsko-slovenské s názvem SETKÁNÍ – STRETNUTIE v Uherském Hradišti, v Uherském Brodě a v Trenčíně, dále to jsou: kolektivní výstavy Sdružení a výstavy EX LIBRIS v galerii NA MOSTĚ v Hradci Králové, účast na BIENÁLE KRESBY v Mladé Boleslavi v r.
**** K obsahu dnešní výstavy:
Vážení přátelé,
uvedení této výstavy u příležitosti otevření dlouho očekávané kavárny CAFECLUB jménem svým i Vaším končím. Boudova výstava je právem věnována právě jí, ať zde všichni v pohodě trávíme chvíle volného času u dobré kávy a hřejivých slov, nechť zde vyrostou plodné kulturní a společenské myšlenky, takové, kterými kdysi oplývala slavná kavárna Slávia udávajíc tak správný směr pokrokovému duchu doby, a kterých je nám velmi potřeba.
Děkuji Vám
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výstava uherskobrodských výtvarníků
ÚVODNÍ SLOVO
Galerie Domu
Sdružení výtvarných umělců Moravsko-slovenského pomezí bylo založeno v roce 1990. Je, registrované na Ministerstvu vni tra v Praze jako výběrová umělecká organizace, která má své stanovy. V nich jsou členové a případní kandidáti informováni o právech a povinnostech a organizačním uspořádání. Sdružení přijímá do svých "~ad takové výtvarníky, kteří aktivně tvoří, mají pokročilé" odborné vědomosti a dovednosti a jsou obeznámeni se současným děním v oblasti umění a kultury vůbec. I
Mezi hlavní úkoly a cíle sdružení patří získáv&n{ nadaných a tvořivých umělců do svých řad, pořádání autorských a kolektivních výstav, týmová práce v okruhu přátelského prostředí, propagace hodnotného výtvarného umění vyrostlého na půdě regionu moravsko-slovenského pomezí ale i propagace dalších kulturních hodnot. Sem patří spolupráce se sponzory a přáteli umění, spolková publicitní aktivita, spolupráce s kulturními organizacemi a další činnosti. Členové sdružení se scházejí jedenkrát měsíčně k výměnám zkušeností a poznatků z kulturního, společenského a uměleckého života vůbec.
K dalším propagačním prioritám sdružení patří krása krajinného prostředí Bílých Karpat, propagace města Uherského Brodu a jeho kulturně-společenského života. K důležitým úkolům sdružení se řadí i vyhledávání výtvarných talentů z hloubi zapomenutého času a představit tak veřejnosti významné umělecké osobnosti, které na Uherskobrodsku žily, jako byl např. Vladimír Práger, Bohumil Puchýř, Štěpán Zálešák, Jiří - Jura Pacák a další.
Sdružení výtvarných umělců Moravsko-slovenského pomezí má trvalou společenskou hodnotu, má pevně vybudované základy, na nichž lze stavět uherskobrodskou umělecko-výtvarnou komunitu, jako centrum Moravsko-slovenského pomezí. V příštím roce 2000, oslaví sdružení své desetileté výročí založení. K této jubilejní příležitosti se již připravuje další kolektivní výstava V Galerii" Panského domu v Uh. Brodě. Vernisáž výstavy bude zahájena 24. září 1999 v 17.00 hodin. Organizátoři výstavy a hlavní pořadatel
----------------------------------------------------------------------------------------
Výstava LUHAČOVSKÉ KERAMIKY A BATIKY
z ŘETECHOVSKÝCH DÍLEN ZAKLADATELE PETRA SMRČKY.
Mistrovské výrobky z rukou Anny Smrčkové, petra Smrčky a Martina Helštýna
Vernisáž proběhla v galerii ELEKTRA - LUHAČOVICE DNE 15. března 2014
zahájení ve 14.30 hod. ÚVODNÍ SLOVO - Oldřich Páleníček
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
